Ačkoliv metropolitní oblasti představují přirozená centra vzdělanosti, služeb a strategických investic, jejich další rozvoj naráží na citelné systémové limity. Primátoři největších českých měst chtějí posílit postavení metropolitních oblastí a aglomerací při rozhodování o budoucím programovém období 2028–2034 a regionálním rozvoji.
Nově vzniklý Svazek metropolitních oblastí a aglomerací ČR (SO MOA) upozorňuje, že bez silnější podpory dopravy, bydlení nebo klimatických opatření budou česká města narážet na limity dalšího rozvoje. Podle zástupců měst je přitom budoucnost metropolitních oblastí zásadní pro konkurenceschopnost celé České republiky a Evropy. Svazek, který funguje od ledna 2026, zastupuje české metropolitní oblasti a aglomerace a chce být společným partnerem pro vládu, kraje i evropské instituce.
„Dosavadní výsledky ukazují, že integrované nástroje a díky nim využívané evropské prostředky přinášejí v území reálné změny. Pokud však chceme, aby Česko zůstalo konkurenceschopné, musíme odstranit bariéry, které rozvoj našich metropolitních oblastí a aglomerací brzdí“, řekl po jednání Valné hromady svazku, která se konala 2. června, předseda Svazku obcí Metropolitní oblastí a aglomerací ČR Miroslav Žbánek.
Během prvních téměř šesti měsíců fungování se stal SO MOA respektovaným partnerem v diskusích o budoucnosti regionálního rozvoje. Mezi klíčové úspěchy Svazku patří připomínkování národních dokumentů k budoucnosti kohezní politiky 2028+, například Národního a regionálního partnerského plánu 2028 – 2034, přičemž Svazek požaduje, aby byla role MOA zohledněna napříč všemi tématy evropské podpory, včetně zajištění dostupného bydlení, adaptace na změnu klimatu až po revitalizaci brownfieldů. Zároveň SO MOA navrhoval zpřesnění podpory v oblasti kyberbezpečnosti a otevření polytechnického vzdělávání STEAM (tj. propojující přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku) i pro česká města. MOA dlouhodobě vykazují vysokou absorpční kapacitu a schopnost realizovat komplexní projekty s vysokou přidanou hodnotou.
Výzvy pro příští programové období: posílení prostředků pro územní dimenzi
Díky dosavadní podpoře z nástroje integrovaných územních investic (ITI) se podařilo realizovat 1 500 strategických projektů v hodnotě 83 miliard korun – od modernizace veřejné dopravy po projekty v oblasti sociálních služeb či životním prostředí. Metropolitní oblasti však dnes čelí novým, komplexnějším výzvám, které přesahují hranice jednotlivých obcí. Proto apelují na vládu, evropské instituce a ministerstva pro zachování a další rozvoj tohoto nástroje i v nadcházejícím programovém období 2028-2034. ITI podle nich prokazatelně funguje, umožňuje koordinovat investice v rámci celého funkčního regionu a přináší konkrétní výsledky pro města i jejich zázemí.
Metropolitní výzvy však přesahují mantinely témat kohezní politiky. Zástupci měst proto volají po posílení pozice MOA, která jim umožní efektivněji řešit moderní výzvy například v oblasti dopravy, rozvoje dostupného bydlení a klimatické adaptace, ale i sociálních služeb, kde cítí výrazný tlak. Tyto výzvy zároveň neznají administrativních hranic. Pokud mají metropolitní oblasti nadále plnit roli motorů ekonomiky a inovací, potřebují odpovídající nástroje, kompetence a stabilní podporu.
Primátorky a primátoři statutárních měst proto definovali na setkání Valné hromady 2. června své priority pro nadcházející programové období:
- Zachování silné územní dimenze a nástroje integrovaných územních investic (ITI) i v nadcházejícím programovém období 2028 – 2034. Cílem je aktivně spolurozhodovat o tom, jak budou nastavena pravidla pro čerpání evropských fondů v dalším programovém období, tak aby nové podmínky odpovídaly reálným potřebám českých měst. To souvisí i s požadavkem silnějšího zastoupení MOA v evropské debatě o regionálním rozvoji. MOA mimo jiné požadují stanovení závazného minima pro udržitelný rozvoj měst, a to ve výši minimálně 10 % národní alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj.
- Větší zapojení MOA do rozhodování o investicích a posílení principu subsidiarity – představitelé statutárních měst akcentují požadavek, aby alokace finančních prostředků reflektovala reálné potřeby a specifika konkrétních území, které nejlépe identifikují samosprávy na lokální úrovni.
„ Nástroj ITI se osvědčil a díky němu jsme byli schopni modernizovat dopravní infrastrukturu ve městech či rozvíjet vědu a výzkum a naše kulturní dědictví. Chceme proto být silnými hráči i v dalším programovém období a navázat na naše dosavadní úspěchy. Pevně věříme v sílu multiplikačního efektu a územní dimenze: silné a moderní metropolitní oblasti a aglomerace zajišťují úspěch pro celé zbývající území státu. Rozvoj jádrového města a jeho zázemí přináší benefity všem obyvatelům naší země,“ doplňuje Miroslav Žbánek.
Členy svazku jsou města Praha, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Mladá Boleslav a České Budějovice. Tyto města a jejich zázemí (metropolitní oblasti a aglomerace) společně zaujímají přibližně 25 % území republiky, zahrnují téměř třetinu všech obcí a žije v nich 60 % obyvatel. Jejich význam podtrhuje i to, že vytvářejí více než 70 % celkového hrubého domácího produktu (HDP) Česka. K rozvoji metropolitních oblastí a aglomerací je využíván integrovaný nástroj ITI – Integrované územní investice.